Miloš Weiser

Kalkulace

Kalkulace

Kalkulace ceny výrobku

1) Klasický systém - základní položky a přirážky

2) Kalkulace na základě variabilních a fixních nákladů

Kalkulační vzorec plných nákladů

 viz. následující kalkulační vzorec:

 

P.č.

POLOŽKY

 

Materiál surový

 

Nakupované díly

 

Přirážka k materiálu (3%)

 

Materiálové náklady celkem (ř. 1 + ř.2 + ř.3)

 

Ruční (jednicová) práce

 

Hodinová sazba stroje

 

CENA 1 (ř.4 + ř.5 + ř.6) – úplné výrobní náklady

 

Přirážka správy (5% C1)

 

Přirážka vývoje (1% C1)

 

CENA 2 (ř.7 + ř.8 + ř.9) úplné výrobní náklady a správní režie

 

Přirážka obchodu (2% C2)

 

Úplné náklady

 

Kalkulovaný zisk (5% úplných nákladů)

 

 

 

Kalkulace úplných nákladů zahrnuje veškeré firemní náklady, tzn. jednotlivým produktům přiřazuje formou přirážek k určitým základnám i fixní náklady, které jsou společné.

Spotřeba materiálu je pro každý výrobek normována dle technologického postupu, rovněž ruční práce je stanovena na základě pracnosti (srovnává se dále plánová a skutečná hodnota). Hodinová  sazba stroje se určuje jako plánová (dále se přepočítává podle objemu produkce na skutečnou) ve vztahu k potřebě strojového času k opracování určité části výrobku a hodnotě kalkulačních odpisů určených dle potenciální kapacity stroje.

 

Stanovení hodinové sazby stroje

Podkladem pro hodinové sazby jsou aktuální údaje o nákladech pro určité skupiny činností a strojů, pro které musí být učiněna prognóza na roky x+1 a x+2. Zde jsou žádoucí především strategie pro jednotlivá stanoviště a technologie.

 

Strojové hodinové sazby je třeba sestavit obsahově stejně jako struktury nákladových druhů a množství výkonů. Jednotlivé druhy nákladů je třeba na rok, kdy bude učiněna nabídka, přizpůsobit faktoru, který vyjádří početně/kvalitativně změnu nákladů k okamžiku začátku výroby. Následující znázornění udává strukturu nákladů pro strojové a také personální hodinové sazby a poukazuje na přizpůsobení k okamžiku začátku produkce.

 

Hodinová sazba se vypočítá podílem  částky nákladů (primárních a sekundárních) a množstvím výkonu, přičemž se obě veličiny vztahují na jeden obchodní rok.

 

Primární náklady jsou děleny na:     

-          nepřímý personál; 

-          údržba;

-          energie;

-          pomocný/provozovací materiál;

-          nájem/leasing;

-          zbylé primární náklady (cizí služby, telekomunikační poplatky, cestovní náklady, pohonné hmoty, náklady na vzdělání nepřímých pracovníků).

Sekundární náklady jsou děleny na:

-          vedení dílny;

-          vedení výroby;

-          logistika;

-          kvalita;

-          plocha/náklady na prostory;

-          služby na dílně a sociální služby.

Sekundární náklady  vznikají v jiných nákladových střediscích a zatěžují příslušný stroj nepřímo na základě definovaného rozvrhového klíče, kterým mohou být: počty lidí, počty uživatelů, počty telefonů, m2 apod.

 

Rozvrhování sekundárních nákladů do hodinové sazby stroje na základě určitých základen, které jsou vždy do určité míry zkreslující a nasazení přirážek správy, vývoje a obchodu k C1 a C2 v sobě skrývá dvojí nepřesné rozklíčování nákladů na výrobky, které je určeno vždy objemem produkce a druhem zvolené základny.

Jednicové personální náklady jsou do kalkulace stanoveny následovně:

 

1. Pro plánování:

 

Veškeré náklady na aktivního dělníka/fond pracovní doby, přičemž veškeré náklady zahrnují: mzdu, sociální a zdravotní pojištění, pracovní  pomůcky, školení, cestovné, stravné, příplatky, veškeré náhrady, ostatní osobní náklady.

 

2. Pro skutečnost:

 

Náklady na skupinu dělníků typově shodných na základě stejné výrobní technologie/ skutečně odpracované hodiny (tj. včetně přesčasů), přičemž náklady na skupinu dělníků vycházejí z měsíční evidence v informačním systému SAP.

      

Základem pro personální hodinové sazby cenové kalkulace je množství výkonů, které se vyjadřuje formou využitelného fondu pracovní doby. Následující obrázek objasňuje stanovení využitelného fondu pracovní doby:

 

 

Dále uvádíme příklad výpočtu hodinové sazby personálních nákladů:

 

Kč 320 400 Personální náklady / využitelný fond pracovní doby 1602 hodin = 200 Kč/hod., tj.6,7 EUR/hod. při kurzu 30 Kč/EURO.

 

Výše uvedený kalkulační vzorec slouží především pro porovnání jednotlivých úrovní CENY, stanovených ke konkrétnímu produktu v rámci cenového vyjednávání při nabídkovém řízení. Umožňuje v rámci stejné základny srovnávat schopnost udržení určitých výrobních nákladů a nákladů společnosti mezi jednotlivými společnostmi v rámci holdingu.

 

Při stanovení nabízených hodinových sazeb musí být bráno za základ optimální vytížení strojů, protože toto garantuje srovnatelnou nabídku na trhu. Optimální doba využívání (vypočtená z dlouhodobějších pozorování a rozdílu teoretické kapacity a sumy pracovního volna, organizačních prostojů, čekací doby a technologických prostojů) se vztahuje na univerzálně používané stroje, nikoliv na stroje specifické pro zákazníka. Jinak řečeno, kalkulace je primárně orientovaná cenově.

 

 

Význam nabídkové kalkulace

 

Nabídková kalkulace znamená předání prodejních cen novým nebo stávajícím zákazníkům s cílem získat přidělení zakázky nebo co největší podíl na zakázce (skládá-li se z více výkonů jednotlivých společností).

 

Nabídková kalkulace představuje stanovení objemu výkonů a nákladů určitého produktu nebo projektu tak, aby při cenové produkci byla zajištěna určitá požadovaná míra výnosnosti společnosti.

 

Pro stanovení reálné nabídkové kalkulace produktu je třeba odpovědět zejména na následující dotazy:

Kolik stojí minutový výkon určité technologie?

Kolik minut je třeba kalkulovat na provedení určitého výrobku, výkon?

Jaké reálné náklady vznikají v souvislosti s daným výkonem?

Na kterém pracovišti bude nejefektivnější výkon realizovat?

Které výkony jsou pro naši společnost stěžejní a které výkony je možné a výhodné zajišťovat externí službou.

 

Odpovědnosti za kalkulace:

Za jednotlivé činnosti spojené s tvorbou kalkulace by měly být odpovědny následující útvary:

CO

KDO

Určení základen pro výpočet hodinových sazeb pro kalkulaci výrobku

Controlling

Výpočet hodinových sazeb pro kalkulaci výrobku

Controlling

Stanovení nabídkové ceny výrobku

Prodej/Obchod

Schválení nabídkové ceny výrobku

Ekonomický ředitel

Přijetí určitého projektu na bázi návratnosti investičních prostředků

Vedení společnosti

 

 

 

Nabídková cena by měla být posuzována v rámci systému schvalování zakázek a přidělování nových  projektů jednotlivým výrobním podnikům celé společnostem. Systém posuzování nabídkových cen by měl fungovat na základě konkurenčního principu.

Přijetí určitého projektu na bázi předpokládané návratnosti prostředků představuje významný a dlouhodobý zásah do hospodaření společnosti, jedná se o umrtvené, jednorázově vyvolané náklady, které již nelze „vrátit zpět“ umrtvené (utopené) náklady. Z tohoto důvodu musí o tomto kroku rozhodovat top management.

 

Kalkulace variabilních nákladů 

Z důvodu maximální objektivity zjištění nákladové zatíženosti jednotlivých výrobků doporučuji ve společnosti používat kalkulaci variabilních nákladů a její výsledky porovnávat s výsledky zjištěnými na základě kalkulace plných nákladů.

Kalkulace variabilních nákladů je:

-          založena na důsledném členění nákladů na jednicové, variabilní režijní a fixní,

-          aplikována na oblast prodeje, výroby a obslužných činností.

Struktura kalkulačního vzorce je následující:

 

P.č.

POLOŽKY

1.

Cena

2.

Surový materiál

3.

Obaly + technologický režijní materiál

4.

Zmetky

5.

Nakupované díly

6.

Jednicový materiál celkem (ř.2 + ř.3 + ř.4 + ř.5)

7.

Ruční práce

8.

Jednicové náklady (ř.6 + ř.7)

9.

Energie, vodné a stočné

10.

Údržba a opravy

11.

Technologie

12.

Vnitropodnikový transport

13.

Kontrola jakosti výrobní

14.

Variabilní režijní náklady (ř.9 + ř.10 + ř.11 + ř.12 + ř.13)

15.

Variabilní náklady výroby (ř.8 + ř.14)

16.

Externí doprava k zákazníkům

17.

Náklady obchodu na zákazníka

18.

VN a přiřaditelné náklady celkem (ř.15 + ř.16 + ř.17)

19.

KP I výroby (ř.1 – ř.18)

20.

Kalkulační odpisy předmontáže

21.

Odpisy nástrojů – montáže

22.

Odpisy linky – montáže

23.

Vývojové náklady

24.

KP II  projektu – SEK (ř.19 – ř.20 – ř.21 – ř.22 – ř.23)

 

 

 

Kalkulační vzorec obsahuje variabilní náklady související s výsledkovou skupinou v členění na jednicové náklady, variabilní režijní náklady a přiřaditelné náklady. Toto členění umožňuje vyhodnocovat krycí příspěvek - KP I výroby jako přínos konkrétní obchodní zakázky k celkovému hospodářskému výsledku. Po zohlednění variabilních a přiřaditelných nákladů prodeje (doprava a náklady obchodníků) můžeme vyhodnotit krycí příspěvek - KP II projektu, který určuje přínos konkrétního produktu do hodnocení projektu. V dalším kroku jsou přiřazeny fixní náklady v položce kalkulační odpisy. Jedná se o kalkulační odpisy speciálního nástroje určeného výhradně pro daný obchodní případ a kalkulační odpisy linky, která je využívána pouze pro určitý typ produktu. Dále se pak jedná o vývojové náklady, výsledkem je krycí příspěvek KP II projektu po vývoji a investicích, které umožňuje modelovat a sledovat skutečný bod zvratu daného projektu. Bod zvratu zde vyjadřuje okamžik výroby určitého množství ks, kdy jsou pokryty veškeré náklady fixní, přímo související s tímto výrobkem (reprezentované položkami ř.20-23) a každý další výrobek již ve formě krycí příspěvek KP přináší zisk.

 

Smyslem takto sestaveného kalkulačního vzorce je získání informací v takové formě a struktuře, která umožní managementu snadněji rozhodovat o přínosu jednotlivých obchodních případů pro společnost.

 

Na závěr je možné do kalkulačního vzorce zařadit ostatní fixní náklady společnosti. To umožňuje sledovat orientační zisk, popř. ztrátu z daného obchodního případu. V tomto bodě navrhujeme kombinovat pohled neúplné a plné kalkulace výhradně pro účely cenotvorby. Tato položka fixních nákladů však není vhodná pro řízení nákladů daného projektu.